Narodil se 19. března 1928 v Praze. Maturoval na anglickém gymnáziu a v roce 1952 absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po vstupu do armády v roce 1954 krátce působil na velení Vojenské lékařské akademie, odkud přešel na její nově se rodící radiobiologické pracoviště.

Ve svém vědeckém zájmu se soustředil na problematiku vnitřní kontaminace organizmu radionuklidy. Rovněž se podílel na rozvoji metody modelování distribuce radioaktivních látek v různých částech savčího organizmu. S úspěchem studoval možnosti terapeutické ovlivnění vnitřní kontaminace. Rozhodujícím zájmem byla pro MUDr. Šmída radiační hematologie a obecné principy ochrany osob před ionizujícím zářením.

V roce 1973 odchází do Výzkumného ústavu hygieny práce Uranového průmyslu v Příbrami, kde pracoval zpočátku jako vedoucí radiotoxikologického oddělení. Vybudoval zde významné vědeckovýzkumné pracoviště. V roce 1976 se stal ředitelem ústavu. V této funkci byl současně zástupcem hlavního hygienika České socialistické republiky pro uranový průmysl a to až do roku 1981. Do konce roku 1985, kdy odešel do důchodu, pokračoval ve své vědecké práci ve svém oboru.

Od vzniku České společnosti nukleární mediciny a radiační hygieny České lékařské společnosti J.E. Purkyně až do roku 1990 pracoval ve výboru společnosti jako její vědecký sekretář. Byl řádným členem i členem výboru Evropské společnosti pro radiační biologii a členem Mezinárodní asociace pro radiační ochranu.

Za svoji vysoce zodpovědnou a úspěšnou lékařskou a vědeckovýzkumnou činnost byl vyznamenán řadou ocenění a uznání.